Cizí těleso v tlamě
Opakovaně jsem ošetřovala psa, který měl část drůbeží kosti nebo klacík zapíchnutý do dásně mezi stoličkami napříč v tlamě. Cizí těleso jsem bez problémů odstranila, pokud byl pes ovladatelný. V některých případech byla dáseň zanícená až ke kořenu zubů.
Osvědčilo se mi Ledum na bodné rány nebo Mercurius na hnisavé, páchnoucí záněty. Při použití Silicei proti chronickému hnisání a na ochranu zubů hrozí nebezpečí, že organismus „pochopí“ napadený zub jako cizí těleso a odstraní ho = zub vypadne. Podání tohoto léku je třeba zvážit. Na ochranu skloviny je vhodná Calcarea fluorica.
Pokud cizí těleso uvízne v krku, je nutné poskytnout psovi první pomoc. Nejčastěji jde o kost, část žvýkacího ucha nebo vepřové nožky. Nažvýkané kosti nebo kůže zvlhnou a snadno přilnou na sliznici. Pokud není těleso snadno uchopitelné prsty, neztrácejte čas marným vytahováním z tlamy, zasuňte předmět do žaludku. Nebojte se vložit prsty a např. i část ruky až do jícnu. Můžete tím psovi zachránit život.
Pokud jde o stravitelné těleso, doporučuji krmit slizovými látkami, namočené lněné somínko, rozvařené vločky nebo těstoviny v nadbytku vody. Až vytvoří šlem. Ideální je kysané zelí, celý kg, 4 lžíce oleje, 4 lžíce lněného semínka. Chráníte tím žaludeční sliznici, obalíte těleso slizem, malé kousky se obalené zelím věšinou výborně vyloučí stolicí, méně často vyzvrátí.
Rakytníkový olej chrání sliznice před poškozením a regeneruje buňky, takže je vhodný na odřený jícen a zatížený žaludek. Navíc obsahuje vitamíny, působící i proti nádorům, podporuje růst vlasů (a srsti), rozpouští hleny. (Při zánětu dýchacích nebo trávicích cest se tvoří velmi hustý hlen, který ulpívá na sliznici a dráždí ji.) Pokud jde o nestravitelné těleso, je nutné další vyšetření rtg nebo ultrazvuk. O operaci rozhodne specialista.
Př. Naše malá Véra žrala vepřová žebra. Já jsem uklízela na verandě asi 10 m od ní, uslyšela jsem zoufalé zavytí, jako volání o pomoc. Zbystřila jsem. Ozvalo se ještě jednou a já jsem cítila hrůzu. Utikala jsem do kuchyně a našla ji klinicky mrtvou. I přes proud slz jsem ji tak rychle strčila ruku snad až do žaludku, začala jsem jí masírova a dávala jí umělé dýchání. Probrala se a já jsem ještě dlouho a dlouho plakala s Vérou v náručí. Celý další život přesto dostávala kosit, protože je měla velmi ráda a nikdy se jí nic nestalo.
Bios dostal vepřovou nožku. Majitel pro mě doběhl celý uplakaný. Bios byl již nevratně mrtvý, část nožky byla hmatná v jícnu, stlačila mu průdušnici, byl celý modrofialový, jak se dusil. V jeho případě stačilo zatlačit nožku do žaludku místo marného vytahování. Zemřel v 6ti letech. Přesto dávám mým psům vepřové nožky. Některé zkušenosti v životě jsou velmi bolestné. Přesto jim předchází spousta radosti a vychutnání života. Člověk by neměl zanevřít na příčiny situací, protože i stále opakující se příčiny vyvolávají nekonečné množství různých následků. Těch radostných je ale mnohem více.