Vztah k zadanému muži
prozitek a poznaní klientky
dodatek Simi
stara pravidla vztahu a "laskyů uz prostě nefungovat nebudou. nepodari se nam být skutečně statní, když se neotevreme lasce ,ohledy na prostredi nejsou na miste. mnoho vztahu vzniklo z vyhodnosti,nutnosti, KARMY ..a mnoho vztahu zustava formalni na zaklade mnoha aspektu, financnich, spolecnbeských , historických ..vzah zalozený na skutecne lasce není narusitelný nikým zvenku
Vztah k zadanému muži
Myslela jsem si, že co se týká mužů, téměř všechno už zvládnu přijmout – tenký, tlustý, mladý, starý, egoista, cizinec, … A pak přišel ON – ženatý, dvě malé děti doma, velmi malé podotýkám. Co teď? Přeci nemohu odmítnout Lásku srdce… Přijala jsem HO, celou situaci, všechny ty city, co v nás kypěly. Poprvé v životě jsem od toho nic nečekala. Říkala jsem si, že tím projdeme, že přitažlivost brzy opadne, úžasné milování přestane být tak úžasné, že to skončí a lekce bude za mnou, respektive za námi. Měli jsme oba výčitky a lež tížila jako koule u nohy, ale nešlo se neviděl, neobejmout, nepolíbit, nepomilovat. Tisíckrát jsem myslela na to, že to skončím, ale vždy když se k tomu už už schylovalo, něco udělal, řekl, nabídl, že si na mě udělá čas. Přicházela jsem na setkání s ním a čekala, jaký budu mít pocit. „Jestli to tam nebude, řeknu mu, že je konec.“ A pak mě v jeho blízkosti mě opět zaplavila ta vlna lásky, jemné kmitání mezi námi, těla, co se chtějí vsáknout do sebe, vpít se, spojit, není možné se od něj odtrhnout, lze HO jen milovat, takového jaký je, se všemi chybami a nevhodností celé situace.
Strachy, že nás někdo uvidí, panika, že to zjistí jeho žena, kolegové z práce, co si kdo řekne. „Nikdy to ženě neřekne.“ „Nikdy neodejde.“ „ Takové věci se nestávají.“ Až jsem si uvědomila, jak negativně ho programuju. A změnila jsem přístup – „Je statečný a čestný.“ „ Je pravdivý, vede vědomou konverzaci.“ „ Odevzdávám náš vztah do rukou Božích, ať se děje to nejlepší pro všechny zúčastněné.“ A zároveň jsem tvořila Muže nejlepšího pro mě, ne jeho, prostě obecně Muže. A nejasnou se začali dít věci. Více jsme mluvili, více se vídali, více ke mně vykračoval, dělal si na mě čas. A já jako dokonalá jinová Žena – to, co jsem nikdy dřív neuměla – jsem jen čekala a jen„byla“, přijímala ho, když přišel, neptala se, nevyžadovala, nevyčítala, neradila, co má dělat, jen jsem tamtak stála, objímala ho a líbala a plnila ho Láskou jako prázdnou nádobu. Uvědomila jsem si, že tak citově prázdných mužů musí být spousta.
Po týdnech, kdy jsem „dávala“ bez nároků a podmínek se věci začali ještě více měnit. Vše mezi námi bylo ještě intenzivní, hlubší, hezčí, otevřenější, a pořád nic nekončilo... Přiznám se, že byly chvíle, kdy jsem si konec našeho „románku“ velmi přála. Seznamovala jsem se s jinými muži v naději, že vytluču klín klínem, že se zamiluju do někoho z nich, až mi došlo, že to nejde, že miliuji JEHO – teď a tady, celou svou bytostí, celým Srdcem. Začal mluvit o společném čase, plánovat společné cesty, přemýšlel, že to řekne manželce, časem. „No jasně, to říkají všichni.“ Pár dní na to v den dvojitého Marse vše přiznal doma. Spustila se lavina. Záhy se vše dozvěděli jeho a manželčini rodiče. Má úplně jasnou představu, co chce, že nechce přijít o děti, ale ženu jako partnerku již dál nechce. Pochopil, že je mezi nimi již delší dobu prázdno, že jejich vztah je mrtvý.
Ten muž není duchovní, zdánlivě, ale každý jeho krok a myšlenka má jasný cíl a k němu směřuje. Každý jeho dotyk je plný mužné síly s přídechem zvláštní něhy a jemnosti. A já, Amazonka, která se dosud žádnému muži nebyla schopna podrobit, před ním taji a ustupuji a choulím se v obětí jeho silných paží. Nechápu, jak to všechno zvládá, a jak u toho zvládá ještě utěšovat mě. Říká, že věci se prostě dějí, že lavinu nejde zastavit a že je to vlastně dobře. Je tak statečný! A proud synchronicity to skládá dál, dostali jsem šanci zkusit spolu na dva týdny „žít“. Nevím, na jak dlouho to máme. Nejspíš jsme si jen cestou dál a jednou to skončí, možná už zítra, kdo ví. Třeba se za čas vrátí k ženě, nebo odejde k jiné, nebo já k jinému. Bože, jen nemít závazek a vinu, že to vše dělá kvůli mně. Dělá to pro sebe, pro Lásku, co pro mezi sebou máme, která není zásluhou ani jednoho z nás, prostě jsme ji
dostali shora. Nejde se vrátit, jde jen pokračovat dál , nepřestávat tvořit a přijímat ty neskutečné dary Nebe.
Nejsem zamilovaná puberťačka (když se tak místy cítím). Toto je svědectví mladé ženy, která zažila různé Lásky – karmickou, která vás nutí milovat i nenávidět zároveň, duchovní , co se není schopna spojit v tělech, platonickou, kdy milujete představu o onom člověku a jeho zdánlivou dokonalost, i NE-lásku, sexování s kde kým, aby se nakrmilo alespoň tělo. Čtete zpověď pro všechny Ženy tohoto Světa, co byli, jsou a budou v podobné situaci, aby věděly, že se takové věci dějí, že Muž je schopen jít za Láskou a konat. A zároveň vzorec pro všechny Muže této Planety, kterým se stalo, právě děje či bude snad někdy dít něco takového. Aby věděli, co v tom jiný Muž dokázal, že to jde.
Možná jsme jenom Světlonoši a nejde vůbec o nás, ale o „model“ pro všechny Pozemšťany, pro Planetu, nesetrvávat ve starých mrtvých vztazích bez Lásky, jít za svým Srdcem, konat a jednat pod jeho vedením, vzepřít se v Pravdě s čistým úmyslem. Nebe vám pomůže, když jste na dobré cestě. A stejně tak vám nedovolí z ní sejít. Popřeli byste tím základní princip Vesmíru – Lásku.
Děkuji, pokud jste dočetli až sem.
S Láskou a Vírou
Julie