Svobodná volba
Svobodná volba
24. 2. 2017
MVDr. Simona Müllerová
Korektura: Hana Veškrnová
Je jiná doba, rodiče neumí zacházet se svými dětmi, obecný trend přenášení zodpovědnosti. Samozřejmě vám do toho nic není, ale rodiče jako množina jsou pokažení. A přes ně to nevyřešíme. Půjde to společnou silou myšlenky, pochopení, systému, ovlivňování lidí navzájem a práce s energetikou, rodičů a dětí a sebe a systému. Lítosti, viny a nespravedlnosti jen krmí nízké programy a destruuji společnost a jednotlivce.
Nastavte si porozumění a naladění se na proudy, které vedou k pozitivní změně ve vnímání vaší pozice a vašich možností v nápravě škod na vás a všech dalších… Rodiče, děti, školství a pordobně. Prostředí každého jednotlivce se odvíjí právě od něj, od jeho konání, myšlení a cítění, proto je potřeba si tvořit to nejlepší prostředí, energeticky si ho obsadit, navibrovat na lásku, úctu, respekt, pochopení, čestnost, porozumění. Síla vašeho pole pak převibruje jeho účastníky na lepší úroveň, nebo jednoduše odejdou, neboť se ve vašem prostředí nebudou cítit dobře!! Přejdou pak na jinou školu, kde je hlavní energií lítost, marnost, stěžování si. A tam si budou všichni hrát svou píseň. Až lidi pochopí, že jsou skuteční vládci svého území, začnou tvořit to hezké. Pak ti nízkovibrační, prudící, nebudou mít kam jít a budou nuceni se transformovat na vyšší úroveň. V tom spočívá princip vědomí celku a důležitosti, aby každý z nás začal sám u sebe. Aby měnil své pole, své myšlenky a činy a nečekal, až někdo druhý… až až… tím vlastně jsme pohúnky těch druhých a jejich frekvencí a názorů a oni jsou ti tvůrci prostředí. Pokud nám není dobře v prostředí, které vytvořil někdo jiný, pak z něj musíme pryč nebo to prostředí změnit, změnit sebe. Máme tedy na výběr! A to už je ta svobodná volba, kterou žijeme a má vždy několik variant. Nikdy nejsme obětí událostí ani chování druhého člověka. Vždy nám to skýtá aspoň 3 možnosti.
Z prostředí odejdu – otázka je, do jakého půjdu, neboť přitahujeme to, co vyzařujeme, může se tedy stát, že opět upadneme do téhož prostředí.
Změním – transformuji můj postoj k prostředí a k lidem, pak se uvidí, jak se moje změna odrazí na prostředí a lidech a na mně. Je to tedy přijetí situace a lidí takových, jací jsou. Čas ukáže, jak to je prospěšné a správné.
Změním, transformuji, převibruji prostředí s čistým úmyslem pro dobro nás všech – pak se já budu cítit lépe a lépe a změní – transformují se lidé v něm a ti nezměnitelní odejdu, uhnout z cesty.
Bohužel český národ dobře umí zůstat a kritizovat a litovat se a nehodlá vzít osud do svých rukou a nést zodpovědnost. Pokud už prostředí změní, najdou v rámci lekce podobné a zase se jim děje totéž. Pak obvykle padnou do tole oběti a zanevřou na život i na sebe a toto je ovšem neslučitelné s evolucí a tito lidé se zdestruují tělesně, neboť nejsou vývojová forma určená k přežití. Ale my jim děkujeme, že za nás odžívají tuto formu duality, protože my volíme proměnu, vývoj, rozšíření a vnímání a aktivní činy.