O ublížení
O ublížení
Simona Müllerová, 9.5.2012
Pokud někomu ublížíme, jsme zaprvé jeho vykonavateli karmy, zadruhé řešíme si svůj problém ventilací přes někoho jiného. Příjemce ublížení je ve zkoušce. Buď si ublížit nechá, čili nemá problém zpracovaný a bude se mu opakovat, nebo se ho nedotkne, prošel zkouškou. Před neoprávněným ublížením je příjemce chráněn vyššími silami. To znamená, že se k nám dostane jen to, čím projít máme, a co si máme zpracovat. Po opakovaném zvládnutí zkoušky se zkouška neopakuje. Při nezvládnutí se čeká na novou příležitost a zkouška je tvrdší. Mezitím má ale příjemce šanci se duchovně vzdělat a vycvičit k chápání zákonů karmy. Pokud neustále nechápe, přichází bolest těla, materiální ztráty atd. Dárce ublížení si zatěžuje karmu různým způsobem. Mnohdy je potřeba projít zkouškou právě s konkrétními osobami. Dárce ublížení má rovněž možnost přehodnotit svůj postoj a zamyslet se, proč tak jedná. Pokud pochopí, čím ubližuje, proč ubližuje, může být zbaven role vykonavatele karmy a příjemce ublížení dostane nového hráče. Jde i o to, aby příjemce pochopil, že důvod ublížení je potřeba hledat v sobě a řešit komplexně. Nejen v souvztažnosti s jedním konkrétním dárcem. Dárce má také úkol hledat v sobě, proč to dané osobě dělá opakovaně, a zda to jde změnit.
Na určité fázi duchovního vývoje pochopíte, že jsme tady skutečně pro radost, štěstí a lásku a že vše, co se děje, má smysl a vede nás k hlubokým úvahám o sobě a nutí nás se změnit. Ne měnit vnější svět, změnit sebe tak, aby nám nechodili do cesty vykonavatelé negativní karmy a abychom my sami jimi nebyli.